Přidat odpověď
Lucko,
přelítla jsem tvou diskusi v rychlosti a po celou dobu, co ji čtu si v duchu říkám a děkuji svým rodičům jaký jsou babička s dědou! Asi jim v nejbližší době poděkuji, protože spousty věcí beru jako samozřejmost a jak to tu tak čtu, tak to tak plno lidí nemá. Mám prostě skvělé rodiče, kteří mají upřímný zájem jak o mě, tak o svá vnoučata. Pohlídají kdykoliv, berou si je na dovolenou nebo jen k nim a nejmenší dvouletá dvojčata pohlídají kdykoliv přes den, třeba jen na dobu, dyž si potřebuju uklidit nebo dojet na nákup, či na jinou aktivitu se staršími. Miluju je a děti je také milují!
Ale hlavně hlídání vnoučat nepovažují za povinnost. Se svými vnoučaty mají perfektní vztah, dcera se babi kolikrát svěřuje s věcmi, které ani já nevím.
Věřím, že naše rodina, po tom, co jsem si tu přečetla funguje skvěle a že nebude v budoucnu problém se z mé nebo ze strany dětí o prarodiče postarat. Nejlíp se prostě vychovává příkladem.
Tím jsem ti ale asi moc nepomohla což? Je to moc smutné, že to takhle u vás dopadlo. Důležité je, že más skvělého manžela a ve dvou se problémy zvládají líp. Prostě už víte na čem jste a nechte tedy babičku žít její život a vy si zase žijte svůj.
Předchozí