Hrozně! Nejde ani o stesk, ale spíš o ten princip večerní pomoci. Dát spát jednu skotačící tříletku a jednoho ročňáka je nadlidský úkon. Také jsem tuto změnu důrazně nechtěla ale přišla.. A to díky situaci, kterou v podstatě zavinil muž, takže jsem teď tak nějak permanentně naštvaná na něj že to dopustil, na děti, že dělají pořád kraviny a já si v podstatě celý týden neodfouknu. Vstávám v 5 - 6 a když jdu spát s dětma, tak nemám vůbec žádný čas pro sebe, protože dcera je díky odlivu otce dost ukňouraná a začala se i počůrávat a v poledne nespí no a když spí, tak málokdy se synem, takže se zas věnuji jemu - i když on si vyhraje víc než ona.
Přijdu si jak rozvedená, jen s tím rozdílem, že bych tedy mohla mít alespoň ty víkendy volné, jenže to je zase vyvařování, úklid, když už to nezvládám moc přes den a ani klid na to není a ještě chce pozornost manžel, páč tomu se tááák stýskalo..