jen chci napsat, že jsem z Hané, tyto "zvyky" tu známe, ale je tu čím dál víc zvykem nic z toho nedělat. Měli jsme malou svatbu, nic takového jsme nechtěli a nikdo nám nic nevnucoval. Neslyšeli jsme jedinou průpovídku "ale tak se to přece dělá"... Možná je to spíš okruhem lidí, se kterýma se stýkáme. A to s tím nočníkem mi teda příjde hoooodně přes čáru! Měli jsme na svatbě plno dětí /ted ana ten náš počet/, tak jsme se bavili i bez trapností