Omlouvám se za dost obecný název tématu.

Můj dotaz se týká těch, kteří mají s koňmi, hipoterapií, terapií dětí s postižením nějaké zkušenosti. Jde o to, že máme od 5 let v péči dnes sedmiletého chlapečka s Downovým sydromem. Máme za sebou cvičení dle Bobatha, cvičení v bazénu. Vojtovku s ním bohužel v kojeňáku nikdo necvičil (ač ji cvičí přímo v budově, kde byl do cca 3 let). Chlapeček má lehkou hypotonii, jinak je zdravý. Problém je v tom, že samostatně nechodí. Ujde dost velkou vzdálenost za ruku, sám ale ne. Po několika sériích Bobatha nám terapeutka řekla, že už máme trénovat sami. Teď jsme na jednom dětském dni narazili na projížďky na koni, Fanouška jsme zkusili na koníka dát (jedna holčina vedla koně, druhá Fandu jistila). On byl úplně v pohodě, držel se, seděl s úplně rovnýma zádama, usmíval se, moc se mu to líbilo. Od té doby pátráme po někom, kdo tu v okolí dělá hipoterapii. Bohužel, všechna místa, kde hipoter. dříve fungovala jsou zrušená. Jedinou možností možná bude si najít někoho, kdo chová koně a byl by ochotný Fanouška dvakrát týdně chvilku povozit. Otázka je, jestli to není nesmysl, posazovat ho na koně bez jakýchkoli hipoterapeutických znalostí... Co myslíte?