Jak jste se vyrovnaly se smrtí rodičů? Už jsem to tady psala. Je to dnes 8 dní co mi umřel táta. Bylo mu 54 let, zemřel náhle, prostě se mu zastavilo srdce. Nevím co mám dělat. Jenom brečím a nemůžu to pochopit. Čtu si naše konverzace na skypu, koukám na fotky a nevím co bude dál. Nedokážu si představit že neuvidí vyrůstat moje děti který miloval a dcera jeho ( syn má 3 měsíce). Nedovedu si představit že ho už NIKDY neuvidím. Připadám si uplně vykořeněná, nedovedu si představit že se budu ještě ještě z něčeho radovat. Že budu žít třeba ještě 40,50 let on už tady nikdy nebude.Já nevím jak to napsat, prostě mám pocit že život nemá smysl. Nemám chuť cokoliv dělat, protože život je tak křehkej. Byl tady, něco budoval, plánoval, těšil se a najednou není. Není nic, žádná budoucnost. Jenom brečím a brečím. Co vám pomohlo?