Píšu sem, protože přemýšlím, jak si to v blízké budoucnosti zařídit. Jestli vůbec jsem momentálně schopná s někým žít v jedné domácnosti.
Svátky - s dětmi u rodičů...
Problémy - musím vše vyřešit sama, nebo zavolat opraváře, nebo šikovného kamaráda (moc jich není).
Mám přítele, vztah na dálku, společné bydlení nehrozí, je to na nic... chci si rozmyslet, co dál...
Vseobecne nemam nic proti nezavaznemu vztahu, ale takove partnery si prece nebudu tahat domu a ukazovat detem.
1.Mam pocit, ze kdyby jsi se ho opravdu na rovinu zeptala, jestli mas vubec nejakou sanci na samostatnou budoucnost s nim asi by rychle zdrhnul.
2.Podle jeho dosavadniho zivotniho stylu budu predpokladat, ze kdyz se jednou dostanes do pozice priznane manzelky (pritelkyne),muzes taky dopadnout s milenkou na krku ( treba zase bude potrebovat zmenu) dokazes s tim zit?).
3.Devet let je dlouha doba, kdyz to nedokazal vyresit do ted, co to rika o jeho vztahu k tobe?Nejak mi porad vychazi, ze se strasne podhodnocujes .... davas se hrozne levne.On