Lim, to mě mrzí, nicméně je to pochopitelná reakce od chlapa, oni jsou prostě jiní, mají jiné pocity. když není problém, budiž, jak to snažení začne být dlouhodobé a ještě cílené, dřív nebo později jim dojde trpělivost. My ženský to máme jinak. Zkus o tom nemluvit, zkus dělat, že se tedy nesnažíte, ať neví, že počítáš plodné dny, nedávej najevo zklamání při menstruaci. Jen spolu spěte zase jen pro požitek ze sexu, alespoň ať manžel má ten pocit. Čím víc budeš tlačit, tím to bude horší. Já v únoru po pokusech IVF a dlouhodobém snažení měla mimoděložní, pravda, sebralo mě to hodně, hlavně to týdenní čekání na verdikt, strašná doba. A můj naprosto vstřícný manžel se naprosto zasekl, řekl, že další dítě nechce a nebude, doktor řekl, že bez IVF to nepůjde, že počkáme půl roku a pak další pokus, manžel řekl kategoricky, že ne. Konec. Rozdýchávala jsem to 14 dnů. Pak jsem si řekla, že se na vykašlu, užiju si jaro léto a na podzim ho nějak přesvědčím. Je pravda, že vzhledem k mé diagn´éze jsme se nechtánili, nebylo třeba a hle, otěhotněla jsem hned další cyklus, já tomu nevěřila, doktor tomu vůbec nevěřil, manžel se jen usmál. Držím palce, nech ho chvilku dýchat a souložit s pocitem, že je to jen pro radost.