Možná pro někoho úleva,no pro mě velká bolest :-(.Neříkám,že jsem tchýni milovala ale měla jsem ji ráda.Někdy mi na ní spousta věcí vadila a když se nad tím teď zamyslím,chovala jsem se občas jako k.áva!!!!Nikdy jsme se nepohádali,no já se jen párkrát urazila.
Teď mě to mrzí,tak ráda bych se jí omluvila a řekla jí,že ji mám ráda ale už to nejde :-(.
Ještě v neděli s náma slavila moje a manželove narozeniny a stěžovali si na bolesti hlavy a očí,no včera zemřela na silného meningokoka,takže velká rána a šok!!Dcerka(2 roky a 10 měsíců)ji milovala,tak teď nevím jak jí vysvětlit,že už není.
Dnes jsem jí řekla,že je v nebíčku a vždy ji bude milovat ale už za ní nikdy nepřijde,první se na mě podívala těma svýma nevinýma očičkama a pak se jí začal třepat ten její maličký rtík a začala plakat a plakala dokud nezaspala.Po probuzení o ní naštěstí nemluví. Takže co teď??????Máte s tím někdo zkušenost,jak to takovému prckovi co nejlíp vysvětlit aby se s tím co nejdříve smířil a jak se chovat když přijdeme k ní domů a ona tam nebude????????????????????????????????????????