kili, při požití čehokoliv se o tom lékař dozví s největší pravděpodobností jen díky tomu, že rodiče dítko přivedou k němu a sdělí mu, že dítko cosi požilo. Předpokládám, že většina rodičů s dítětem k lékaři půjde proto, aby dítěti pomohl a případně i učinil preventivní opatření, ne proto, aby se s lékařem hezky pohádali.
Tahle potíž se obvykle řeší s rodiči novorozenců, potenciálně ohrožených, případů, kdy by rodiče odmítali léčbu a ošetření staršího dítěte tak, že to vyústí v soudní spor, je minimum.

Ta odpovědnost je mu určena od určitého okamžiku a na něm je, aby ten okamžik správně určil.

Jestliže věříme rodičům starších dětí natolik, že včas vyhledají lékařskou pomoc, proč ta nedůvěra panuje vůči rodičům novorozenců?