Já jsem mamce asi v 16ti psala něco jako toto: Je to tu děsný, přijeď pro mě. Už ta cesta byla hrozná. Řidič málem někoho srazil. Jel s náma fakt šíleně. Pořád nám tu prší. Nesmím mluvit, nedávají mi najíst, vyhnali mě z tábora a chtějí zmlátit...

Pro vysvětlení: To o řidiči a počasí nebyla pravda. Zbytek jo Dělala jsem zkoušky Tři orlí pera, kde 24 hod. nesmíš promluvit, potom nesmíš nic sníst a vypít jen obyč. vodu. A 24 hodin mimo tábor, kdy tě nesmí nikdo vidět. A to bití.... u ohně vůdce dá tři proutky, kterými lehce švihne přes záda, jen tak symbolicky. No máma věřila cestě a počasí zbytku vůbec.