víš co, já už v těchto soudech jsem dost obezřetná. Moje dcera je taky uřvaný děcko a to má už skoro 5 let. Není rozmazlená ani náhodou, je to chytrá holka,ale poněkud aktivnější. Je schopná se rozbrečet nebo udělat mírnou scénu proto,že se jí chce čurat! Nebo třeba sedí u stolu a jí a jídlo ji nechutná, místo toho aby řekla - mě to nechutná já to nechci. Začne fňukat a natahovat. A tak je to se vším. Tohle je prostě její povaha. Není to o výchově. Máme to zkonzultováno s psycholožkou. Ona je prostě přecitlivělá.
Takže když jí někdo vezme hračku není schopná klidně zareagovat,začne brečet a řvát a hračku se spíš porve. Teda dnes už snad ani ne. Ale ještě kolem 4 roku ano.
Ne každé dítě je prostě psychicky zralé aby ustálo pro něj zásadní křivdu.
Ale každé dítě k tomu dříve nebo později dospěje.

Já jsem ráda,že školní docházka čeká dceru až v 7 letech,protože evidentně by na ni nebyla zralá a vyspělá.