Nevím teď přesně jak to myslíš. Moje psch. problémy se spustily v 16-ti (časově se to shoduje se začátkem migrén a braní antikoncepce), nejdřív smutná nálada, podzimní splín se protáhl až do léta, tak jsem šla za psycholožkou. Ta mě po půl roce odeslala k psychiatrovi, protože jsem začala se sebepoškozováním. Dostala jsem léky, po roce-t.j. skoro v 18-ti jsem dostala silnější plus lexaurin na spaní, krátce po 18-tinách mi došlo, že tohle nejde a takhle to nechci (přítel dost pil, byl na mě sprostý, hádali jsme se, možná mě i podváděl, doma psyc. týrání ze strany otčíma, no stálo to za hovno). Po těch šesti týdnech vylezl z léčebny novej člověk. Sem tam jsem měla chuť si zas něco udělat, choutky mě přešly po sezení s kinezioložkou(zjistila jsem co a proč jsem cítila, jak s těmi pocity pracovat a podívat se na sebe v jiném světle).