Katko, cítím to úplně stejně, taky už chci mít o víkendu svůj (náš) klid (no, teď se musím sama smát, jaký tu máme se třema živýma klučíkama klid - ale určitě chápeš, co myslím), nevázat se na nikoho, program řešit podle naší aktuální nálady. Ale je pravda, že je mi na druhou stranu postupné ztráty těch vazeb líto. Když totiž přijedeme do toho původního města, máme co dělat, abychom se vždycky za ten čas, který pobydem (většinou tak 3x -4x do roka prodloužený víkend), stihli vidět s rodinou a těmi opravdu nejbližšími kamarády. I když ono asi prostě nejde zvládat udržovat vztahy s x kamarády,když má člověk vělkou rodinu, tak to prostě chodí...