Ahoj, také mám dyslektika a dysgrafika po první třídě. Já jsem to ale tušila dopředu, protože má dyspraxii (porucha motoriky), málokdy zůstane jen u jedné dys a navíc manžel je také dyslektik. Stejně jako tvoje dcera v ostatních školních dovednostech vyniká, jen ve čtení zaostává a škrábe jako kocour.
Jak píšou ostatní, číst denně 2 až 3 stránky je nesmysl, dcera se rychle unaví a čtení se jí zprotiví. Důležité je, aby nečetla jen kvůli drilu, ale aby se soustředila také na obsah. My jsme ze začátku přečetli třeba odstavec a já se ptala o čem četl. Syn si tím chvíli "odpočinul" a já měla kontrolu, že ví o čem čte. Hodně se nám osvědčla knížka se samolepkami (Svojtka). Místo některých slov byl ve větě vodový obrázek a na konci kapitoly list se samolepkami se stejnými obrázky v barvě.
Opravdu by bylo nejlepší obrátit se na nějaké dys centrum, kde vám poradí nápravné cviky, je škoda, že něco takového nemáte v rámci školy. My máme velkou výhodu v tom, že naše ZŠ má speciální logopedickou a dyslektickou třídu se sníženým počtem dětí a speciálním pedagogem, takže nápravná cvičení dělají během vyučování nebo školních kroužků. Většina dětí s mírnější formou dyslexie jako má syn se během druhé třídy srovná a přechází do běžné třídy.
Jinak nepořádnost, zapomínání a chaos k dyslexii patří, už jsem se smířila s tím, že syn neustále něco zapomíná, ztrácí pomůcky, každou pitomost mu musím třikrát opakovat, úkoly zadávat po jednom, protože víc příkazů prostě v hlavě neutrží.