Spinklenče, někdy člověk míní, osud mění.

U nás je to nyní tak, že pracuju hodně, taky bývám často unavená a manžel podporuje, co mu síly stačí, prostě je to tak.
Plány byly nějaké, realita nám ty plány přetvořila. Takže nyní i kdyby manžel dostal úžasný nápad či jinou práci a velmi se mu dařilo, už máme vytvořené takové návyky a já takový blok ve smyslu "když něco funguje, tak se toho drž jak ho... košile", že bych se práce zřejmě nevzdala.

Ono taky záleží na realitě, ve které člověk žije, pro mne by manželovo přání, abych nechala práce prostě nebylo tou jednoznačnou prioritou.