Tak to je určitě pravda, taky bych radši viděla doma biologické dítě, ale po tolika letech už prostě není na co čekat, nechci být matka čtyřicátnice. Upřímně a sobecky, nejde mi teď o uspokojení potřeb osamocených dětí, ale primárně o uspokojení mojí vlastní potřeby být matkou, mít dítě, nějakého pokračovatele rodu bez rozdílu, jestli se jedná o moje geny. A s tím jde do adopce naprostá většina žadatelů. A další aspekt IVF je finanční...jsem v tomhle realista - radši ty nehorázné peníze vrazím do dítěte, které není "moje", než do bezhlavých a nekonečných pokusů s nejistým koncem. Na mě se umělko podepsalo zdravotně, tudíž o další opravdu nestojím.