Přidat odpověď
Je mi to líto. Nám se nepovedlo první těhotenství a přestáli jsme to tak, že jsme se hlavně utěšovali navzájem...
Z toho Tvého popisu vysvítá, že jsi fakt hysterická byla. A to dost. „Právo“ jsi na to určitě měla, pokud jde o jeho reakci, těžko soudit. Mohl mít pocit, že mu křivdíš, což si myslím křivdila. Já si snad dovedu Tvé pocity docela dobře představit - jsi sama ve špitále, je Ti na nic, on tam není... tak na něho začneš mít vztek... a živíš ho v sobě. Připravuješ se na to, jak mu to „vytmavíš“... to je moc špatná strategie...
Měli byste téhle situace oba dva využít k tomu, abyste se zamysleli nad tím, co k sobě doopravdy cítíte. Možná tam toho moc není a tahle situace to odhalila. Nebo naopak je tam toho víc, než si myslíte a vy jen oba dva neumíte dost dobře zvládat své emoce. A neumíte je řešit společně...
Předchozí