Loubínko, mrzí mě to moctohle je prostě vypjatá situace. Já mám skvělého manžela, opravdu, jsme spolu 21 let, z toho 10 manželé, když jsem byla v únoru na mimoděložním, jak kdyby to byl cizí člověk, neřval a nestrkal, to nemá v povaze, ale skutečně najednou z nejbližšího člověka úplně cizí člověk k nepoznání. Taky jsem to tu řešila, probrečela snad týden, postupně se to srovnalo. Dodnes o tom tedy nemluvíme, vlastně on dělá, že to období nikdy nebylo a já to akceptuju. Za měsíc už byl zpátky můj milovaný manžel. Asi je to složité i pro ně a některým dělá potíž se vcítit a tak nějak správně reagovat v situaci, kdy by to bylo fakt potřeba. Poplakej si, zajeď za mámou nebo kamarádkou, nech to vyšumět. Přeju, ať je ti brzy lépe.