Přidat odpověď
Já ti rozumím, on můj muž taky ani ne tak kvůli potratu, jako kvůli ohrožení mého života, doktor mu řekl, že bylo štěstí, že to ruplo v nemocnici, že z domu by mě živou s naší dojezdovou vzdáleností nestihl pživést a ono to s ním zamávalo natolik, že zareagoval přesně obráceně a nechal mě samotnou. Nikdo to tady nemyslí zle, já pak taky založila téma a moc mi pomohly názory, nikoliv ty, že je to s prominutím hajzlík, co nechá manželku a není oporou, to on není, a vtu chvíli kdy mi snad blesklo hlavou, že by mohl být, mi hodně pomohly ty druhé názory, že i pro něj ta situace byla složitá, že není Herkules, že já jednám vypjatě, prostě číst názory těch druhých, absolutně nezúčastněných. Žádná z nich mi nechtěla ublížit nebo mě popudit, prostě se jen sanžily poradit a to se snažíme i teď tobě. Jistěže měl zůstat u tebe, jistěže neměl nadávat ještě hůř do tebe strčit. Moc dobře tě chápu, tvůj vztek a bezmoc. Ale to ti nepomůže ani vašemu vztahu. Proto, byla to vypjatí ssiutuace, jeho chování bylo nestandarní, pokus se to strávit a nechat být.
Předchozí