takhle to taky vidím.

když se asi 4x za dvě hodiny lehce rozbrečím, o pohodě to moc nesvědčí, byť mi fyzicky bylo dobře.

to je přesně ono. partner mě potřebuje v pohodě, abych ho mohla konejšit. chápu, že ho to taky bolí, ale v tuhle chvíli by se podle mě měl on upozadit a trochu mě podržet.

když už mě nechá samotnou, tak nechápu, proč má ještě hned potřebu mi nadávat do hysterek, říct někomu asi 8 hodin po narkóze, že je hysterka a že jí opustí, že se to nedá a pod. je už podle mě silná káva.

navíc byl už prostě večer, několik nocí jsem nespala, dva dny nejedla, byla jsem v den operace, tak snad není divu, že to už na mě "padlo". podle mě se tak s tím dá počítat, ne?