Přečtete si znova, co všechno zakladatelka USTÁLA v klidu předtím, než i jí povolily nervy poslední kapkou o "voplodnění" (to bych partnera tím ovladačem rovnou zabila!
)
"Kolem šesté partner musel odjel za příbuzným, kterého nemám ráda, vyřídit neodkladnou záležitost, která se dala vyřídit i s cestou za půl hodiny. Prosila jsem ho, ať přijede opravdu hned, že nechci být sama, i když jsem se pořád cítila dobře, i když už jsem cítila, že na mě dopadá únava z několika neprospaných nocí a stres z posledního dne. Po hodině a půl jsem mu volala, kde je, řekl mi, že už je dávno na cestě zpět, 5-7 minut autem od našeho bytu, ale je na benzínce a kouká, jak provedli nedávnou opravu auta, že se mu tam něco nezdá (tedy žádná akutní oprava). Požádala jsem ho, ať hned přijede, že mi není už úplně dobře a jsem hodně unavená. Dojel až za další půlhodinu. To jsem ještě byla docela v klidu."
Jakkoli to tomu chlapovi nedocvaklo, normální ženské musí tento postup v situaci plné emocí připadat jako "všechno (auto, příbuzný,...) mu je PŘEDNĚJŠÍ než teď rozbolavělá JÁ - a to jen proto, že najednou něco potřebuju JÁ a netočí se všechno kolem NĚJ...