Elí, u druhého porodu, mého prvního doma, jsem si hodila kontrakce co tři minuty (takový mám bohužel od začátku porodu, neznám kontrakce co deset minut třeba), na výletě v horách, osm kilometrů od auta, třicet km od civilizace a s dvouletou vřeštící závislačkou, která chtěla nosit v náručí ODE MNE a ne od tatínka. Porod mi prostě začal v divočině
Takže jsem vždycky vzala batole do náručí, ušla pár set metrů, postavila ji na zem, vydýchala kontrakci, vzala opět dvouletku do náručí, ušla pár set metrů, postavila ji na zem, vydýchala kontrakci, vzala dvouletku do náručí... atd. až jsme došli do vesnice, tam jsem si v krámě koupila a sežrala magnum (o několik hodin později ho vyblila
), došli jsme k autu, nastoupili - ještě jsem manželovi nabízela, že jestli ho bolej nohy, tak to do civilizace odřídím já
Debilka.
Dojeli jsme do města, odložili dítko k babičce, a ještě byla spousta času na narození mimina. Tenhle akční a veselej porod plnej slunce (léto) měl za následek narození akčního a veselého a slunečného synka