"k dr. jsem nešla, protože jsem si vždy řekla, že to zvládnu sama."

A zvládla? Nezvládla, takže myslím, že by Ti ten doktor mohl dost výrazně pomoct.

Fakt mi to připadá takové zacyklené. I když jako bývalá i současná takytlusťoška vím o všech těch úskalích hubnutí, vůle a motivace, o kterých píšeš víc než dost, tak když si to vezmeš racionálně:

1. Hodně toužíš po rodině, muži a dítěti.
2. Svou tloušťku vnímáš jako hlavní nebo jednu z hlavních překážek, které Ti v dosažení tohoto cíle brání.
3. Trochu Tě tlačí i čas, protože náš čas na početí dítěte je omezený a musíš počítat i s tím, že vyhovujícího partnera nenajdeš hned, jakmile se o to začneš snažit.

Když si to všechno sečteš, tak racionálně vůbec není o čem uvažovat. Plus další "plus":

4. Pravděpodobně máš potřebný čas na to, abys začala podnikat nějaké pravidelné fyzické aktivity (nemusíš se třeba po práci starat o malé dítě, starého člověka apod). a jestli se nepletu, tak jsi před časem psala, že se doma v podstatě nudíš (oprav mě, jestli se pletu).

Prostě racionálně máš ideální podmínky, aby se Ti to povedlo - máš silnou motivaci a máš MOŽNOST.

Problémem zůstává ta hlava, ten blok ve Tvé hlavě. A tady si právě myslím, že by Ti ten STOB nebo něco podobného mohlo opravdu obrovsky pomoct, protože Ty sama jsi ten blok za těch patnáct let evidentně odstranit nedokázala a nemám pocit, že by se teď stalo něco zásadního, co by Tě "donutilo" změnit myšlení. A když říkám "nedokázala", tak je to jen konstatování faktu, v žádném případě výčitka nebo útok. Protože teď myslím jde o to, jak najít způsob, abys dosáhla toho, co chceš.

Pak je ovšem ještě jedna cesta, ale myslím, že pro Tebe teď není vhodná - akceptovat sama sebe přesně takovou, jaká jsem, tedy přestat svou tloušťku, domnělou ošklivost apod. ÚPLNĚ řešit. Ale skutečně a uvnitř, a to si myslím, že v tuhle chvíli nedokážeš, protože Ty to jako problém VNÍMÁŠ a tak to problém prostě JE.