S dítětem neporadím,sama si 5 dětí prostě neumím představit... ale plně respektuji, že někdo to má jinak.
Co mě trochu děsí, je "jestli si chci ponechat manžela" . Nevím,ale se 4 dětmi bych si teda manžela "ponechala", i když není zrovna nadšený z představy pátého. Já už jsem to tady na rodině pozorovala mockrát, jakmile chlap reaguje negativně na "šťastnou novinu" v podobě dalšího dítěte, hned jsou reakce ve stylu "s takovým sobcem bych prostě nežila"... Jestli to není trochu o tom, že když je někdo doma s několika dětmi, tak trochu ztratí kontak s realitou, situací na pracovním trhu, celkovou hospodářskou situací. Ono ten chlap třeba jen nechce říct " mám staženou pr..l že přijdu o místo, honím se od rána do večera a finančně to stejně není valné, firma možná půjde ke dnu, obchody nejdou´... a do toho se má radovat, že nebude živit 4 ,ale v brzku 5 dětiček...Chtělo by to trochu pokory, dámy . Zakladatelka alespoň uvažuje, že to bude ekonomicky napjaté... Ale takové ty příspěvky "kde jsou 4, může být 5 a v v EU nikdo hlady neumírá" - no comment.Pak tady čteme příspěvky jako nedávko od "mamulenky" tuším, že 5 dětí nelze uživit, a že jsou zoufalí atd.......
Tady když někdo uvažuje trochu zodpovědně tudíž zvažuje ekonomiku rodiny s ohledem na své reálné možnosti, příjmy, výdaje, tak je obvykle osočen ze sobectví,lakoty a upřednostňování materiálních statků před posvátným mateřstvím.