Tak to mám vcelku ujasněné.Strach o děti mám od jejich narození a budu mít už pořád,na to ani nemusí být horolezci nebo něco podobného.Nemyslím si,že se s tím dá něco dělat a samozřejmě budu ráda,když budou šťastní i když to nebude úplně ta cesta,kterou bych si představovala.Je fakt,že já ani nějaké zvláštní ambice nemám,jen u syna bych si přála,aby mohl žít normální život a prosazovat to je mimochodem taky dobrý adrenalin.