Čím jsem starší, tím je to se mnou horší. Najednou vidím, proč se rodiče bojí o své děti, které paří na motorkách, nebo o své dospívající dcery, které se vrací v noci z diskotéky.
Moje máma to měla trochu jinak - naučila mě stopovat, první dovolená stopem byla bezva - máma a starší brácha(mně bylo 12), expedice Čechy-Morava. Později věděla, že stopuju a stopovali jsem i po Evropě - neměla s tím problém.
Já bych asi trnula, kdyby to dcera dělala.... nejsem tak v pohodě.
Pravda je, že se i u mé mámy vše změnilo, když jí v noci volali, že jí syna přizabilo auto. Nebo možná né u ní - ale u mě. Proto jsem třeba tak zásadová, co se týče bezpečnosti dětí (hrnky s vařícím čajem, silnice, lezení po výškách). Mám s tím zase občas problémy u tchýně, která je akční a je tělocvikářka - ta zase tvrdí, že dítě musí vylézt všude, protože se naučí být obratné a nebude mít zbytečné úrazy.
Řeším to tak, že nebývám přítomna, když s dětmi tyhle věci dělá . A je klid.