No plánujeme výlety, které je BAVÍ a výlety prokládáme zastávkami na zmrzce, na hřišti atd. A hlavně plánujeme výlety RŮZNÉ. Jednou na kolech, jednou pěšky, jednou vlakem, jednou na hrad, jednou na ryby, jednou na koně.... tak aby je ani jedna činnost neotrávila... a protože se občas přizpůsobuje část rodiny něčemu, co má rád jeden z nás, tak už používáme i argument, že je potřeba vždycky zohlednit někoho a přizpůsobit se a pak to zase prohodit. Když my s dcerou protrpíme stopadesátou návštěvu vlakového muzea, tak chlapi s námi "vydrží" vyjížďku na koních. Když rodina se mnou jeden den leze, tak pak zase jedeme na kolech (i když já na kole nerada). A tak...

Ale fakt to chce mít nějaký program - a taky hodně je o postoji rodičů. Jestli jeden z rodičů frflá, že "už se zase musí na nějakej hrad", tak samozřejmě budou frflat i děti.

A další věc - pokud se i rodiče dokáží radovat z toho, že kolem letěl krásnej motýl, tak budou mít děti pocit, že stojí za to dívat se kolem a hledat krásné věci - a radovat se z blbostí jako je spadlý strom přes potok místo lávky nebo křepelka s kuřátkama, nebo sova hnízdící v hradní věži....

(ne, že by naše děti občas neprudily, taky se nám stalo, že jsme k cíli nedošli, nebo jsme cíl výpravy změnili, cestu zkrátili nebo tak - ale v zásadě - doufám - ještě pořád jezdí na výlety rádi).