"nechci aby dcera byla celý život outsider, jako já, nebo je to dědičné?... "

Podle mne to svým způsobem dědičné je - pokud rodiče sami sebe a své děti celoživotně vnímají jako outsidery, je docela pravděpodobné, že děti to od nich stejný pohled na svět i sebe sama převezmou. Já sama jako dítě taky nebyla oblečená zrovna podle poslední módy a ani hračky, co frčí, jsem nemívala. Přesto jsem sebe sama jako outsidera nevnímala, i když některé věci jsem spolužáčkám záviděla. Moje děti jsou oblíkané nejčastěji do oblečení po bratrancích a sestřenicích (věkový rozdíl mezi nimi je přes deset let, takže opravdu nic, co zrovna frčí), oblečení ze sekáčů a od stánkařů. Nikdy, ani ve školce, ani ve škole, s tím neměli problémy. Stejně jako neměli problémy s tím, jestli chodí či nechodí do kroužků nebo jezdí či nejezdí na školu v přírodě. Vlastně mi přijde, že spolužáků, kteří jsou na tom obdobně, jako my, je docela dost.

Jo, a ještě. Přijde mi logické, že malé děti spíš zaujme nové tričko s výrazným obrázkem než jenom obyčejné... a nejspíš by tomu bylo i tehdy, kdyby třeba tričko s populární postavičkou bylo za pár korun z tržnice a tričko bez populární postavičky za pár stovek ze značkového obchodu. Zrovna tak klukovi spolužáci moc neřeší, jestli má bakugana za tři stovky nebo za tři pětky, hlavně, že má nějakého a může se připojit k nim do hry.