Ahoj,
já měla v pubertě podobný problém, u nás to byl nedostatek vkusu a vůbec ochoty mi cokoliv koupit, nakupovalo se styhlem "sukně a halenka" ala vesnicke trhy; já teenager, když jsem chtěla něco jiného v podobné relaci tak mi máti řekla bud tohle nebo nic. Ted si hadry užívám a ráda :)
co se dětí týká, mám dvě. U syna se víc snažím až ted,když jde do školy - myslím že škola je i určité společenské "setkání"; na druhou stranu tam ty věci zničí, tak to nepřeháním.
Dcera je malá, většinu oblečení má zděděnou.
Kdyby syn projevil touhu po tom mít na kalhotech tři pruhy nebo cars, tím spíš aby byl "in", tak bych mu vysvětlila co si o tom myslím já, že oblečení není důležité, ukázala bych mu fakt drahé oblečení co má, ale že to nikdo nevnímá, že to je v podstatě kravina.. ale koupila bych mu to. I kdyby jen jeden kus.. nicméně mě fakt šokuješ že tohle vnímá dítě ve školce - moje dítě vůbec netušilo co nosí, celou školku, netuší to ani ted. Věci s "hrdiny" kupuju abych mu udělala radost, sem tam..
Takhle jsem zrušila box na svačinu - byl jediný (fakt jediný) kdo nosil svačinu v plastovém boxu, ostatní mají sáčky nebo jen jednoduše zabalených pár sušenek. Ve složení svačiny jsem nepolevila, ale když mě poprosil že nechce chodit jediný s krabičkou, nebylo co řešit. Zeptala jsem se druhý den ráno učitelky, jak to tady chodí, je to specifická škola.. a dostal taky sáček.
Tj jestli ji to opravdu trápí, tak bych ji dva kousky oblečení koupila. Jestli to trápí spíš tebe, tak se na to vykašli
no stress no fear!