Musím do práce, ať chci nebo ne, naše finanční situace je už neúnosná
...a mám strašné výčitky vůči svým dětem - mám dva chlapečky tříletého a teprve devítiměsíčního drobečka...
.
Připadám si jako krkavčí matka!Je mi to tak líto. Jsem klasická kvočna, s dětma jsem více než ráda a spokojená, možná proto to tak přehnaně prožívám.
Bojím se, že to nezvládnu, že přijdu o vše důležité, že bude moje miminko beze mne. Budu mít práci na směny ( ranní, odpolední s postupnými nástupy ) od pondělí do pátku, svátky a víkendy volné/ klasický osmihodinový úvazek, zkrácený mi nepovolili.
Jak to přežít? Zvyknu si? Dá se to vůbec zvládnout?