Na začátku září začalo dítě chodit do školky a já si říkám, že to takhle dál nepůjde. Oba s mužem pracujeme na plný úvazek, já jsem reálně v práci a na cestě do/z práce víc hodin než on. Manžel ráno vypravuje a odvádí do školky. Já po práci pospíchám, abych stačila vyzvednout ve školce. V praxi to vypadá tak, že já vstávám před pátou, abych stihla být brzy v práci, dítě vyzvedávám v 16:30, s jazykem na vestě. Muž s dítětem ráno vstávají těsně před sedmou, takže se narozdíl ode mě aspoň trochu vyspí. Dítě jak chodí do školky je už večer unavené, takže by potřebovalo jít brzy spát. Jenže muž se vrací až v 19 hodin. Když jsem byla na MD, bylo to tak, že až přišel, začal koupat a o dítě se večer postaral a to šlo spát klidně v 21 hodin a ráno vyspávalo - to už teď pochopitelně nejde (dítě je dost unavené). Já ale nezvládám vstávat ráno před pátou, v půl páté převzít dítě a postarat se o něj, umýt ho a dál spát. Když čekám s dítětem na muže, jde spát strašně pozdě, a já už jsem na nervy, když dítě po deváté večer nespí a já za 7 hodin už vstátám

Jak to zorganizovat a zvládat? Vyměnit se s mužem nijak nemůžeme, já ráno musím brzy do práce, takže ráno musí vodit on. Jak se z toho nezbláznit Můj plat teď potřebujeme a výpověď v nejbližších měsících prostě dát nemůžu