My máme čerstvě druhé dítě a ještě další jedno až dvě plánujeme.
Finančně se toho nebojím, začali jsme až po třicítce a do té doby tvrdě vydělávali (práce bez ohledu na čas, ale dobře placená) a šetřili. Takže teď už máme nějaký základ - úspory, bydlení.
V našem okolí je obvyklé mít dvě děti, vícečetné (víc než dvě děti) rodiny jsou hodně neobvyklé. Z kamarádů a příbuzných muže zatím děti nemá vůbec nikdo (všem je přes 30) a v práci te velké firmě v Praze je mezi vrstevníky výjimka už teď se 2 dětmi. Tam mají většinou maximálně jedináčky - určitě ne z finančních důvodů, ze by víc dětí neuživili, spíš z finančních důvodů typu "už bychom nemohli na dovolenou k moři dvakrát do roka (z toho jednou nějaká exotika) a ještě jednou dvakrát do Alp na hory".
Osobně mi přijde, že největší darda je při narození prvního, další dítě/děti už takový šok na začátku nejsou. Až povyrostou, budou náklady určitě větší, ale nebojím se, že bychom to neměli zvládnout. Možná bude nutné se uskrovnit, ale kdyby mi to vadilo, neměla bych děti vůbec.
Je to opravdu věc každého, na kolik se cítí a jestli na to má peníze. Děti podle mě nemusí mít luxus, ale slušné zázemí by mít měly.