Nechci byt protivna, ale myslim si, ze marnis cas premyslenim nad tim coby kdyby a zamyslenim se nad reakcemi okoli. To me vzdycky nechavalo naprosto klidnou, vis co jsem si musela vyslechnout ne kvuli pohlavi, ale kvuli tomu, ze jsem deti mela dost pozde? Od 20-30 - "a ty porad nemas zadneho chlapce?", "kdy budou vdavky", 30-35 - vdana uz ses, tak co nejaky deti?", "vam se nejak nedari, co?", 35-35,5 "no konecne uz mate dite, a kdy bude druhy?", "no meli byste si pospisit at jeste jedno stihnete". 39-dosud "to musis byt ze dvou deti uplne vyrizena co v tvem veku" "jak zvladnete jejich pubertu az budete stari?" . Atd. atd. jednim uchem tam, druhym ven.