Isu, tvůj syn je chytrý a cílevědomý a vypadá, že ví co chce. On to dělá pro výsledky ze svojí povahy.

Mám doma bez přehánění dva chytré syny v podobném věku, starší taky četl ve čtyřech letech, ale to co popisuješ, aby seděli nad učebnicemi a učili se, i věci, které jim nejdou, kvůli dobrým výsledkům, to by je nedonutil ani nejpřísnější rodič.
Já to taky znám od sebe, mojí mámě strašně záleželo na výsledcích ve škole a i když mi to bylo strašně blbý a měla jsem i strach ze špatné známky, NIC mě nepřinutilo učit se víc, než jsem chtěla já.

Mně to přijde, že má váš syn možná povahu po tátovi, ale nezdá se mi, že by nějak trpěl. Buď ráda, že se mu táta věnuje. Kdyby byl živé povahy, projevil by to a dělal by něco jiného. Uvidíš, že druhé dítě bude úplně jiné.