... ža já taky zapnu pračku a jdu pryč, vrátíme se když už dávno doprala.
Tehdy na té koleji to bylo tak, že kdyžtak ti to prádlo někdo vyndal do vaničky, která tam byla, a strčil si tam svoje. Ale v pohodě, nikdo se nijak nenaštvával , tedy pokud se stalo jen to, že jsi přišla později. Takže to bylo vlastně jako teď doma, kdy taky někdy vyndané leží v přepravec, než se někdo dostane k jeho pověšení. Ale záleží asi fakt, s jakými lidmi člověk bydlí v baráku, jaká je tam celková atmosféra.
Jsem ráda že máme vlastní pračku, ale někdy si říkám, že by nebylo špatné kdyby to fungovalo jinak, ušetřilo by se v bytě místo... No ale asi je to utopie.