teď to fakt nejde-přivezou kotel, budou montovat schody, pak se budou dělat podlahy... Každý den, každou hodinu naháníme. O víkendu už manžel ani neobědvá doma. Jídlo mu nosíme.
Když chci jet někam na kolech i s tatínkem, tak nemůže.
Já to chápu, ale je mi z toho fakt smutno. Už tak to blbě chápu já, co kluci... Ale čekají nás už asi jen necelé tři měsíce do Vánoc, ty budou hektické, pak už bude líp