ona má to myšlení někde jinde, někdy je to setsakra těžké ji pochopit. Na jedné straně je mě jí líto, když vidím jak se ve všem plácá, na druhé straně chci, aby to řešila sama.
Třeba situace z jiného soudku - když byla malá - nešlap do té kaluže - nešlápla, ale šlápla do další, protože jsem přece myslela tu jednu kaluži ne? a to opravdu mě nevytáčela vědomě, prostě nechápala, jak to myslím