Přidat odpověď
Žženo:"Kdyby měli mezi sebou se ženou dohodu, že setrvají ve formálním svazku a každý si budou žít dle svého, pak neřeknu ani popel a chlapa bych podpořila.
Pokud on ji udržuje v domění, že se někdy vrátí a bude s ní normálně žít v manželství, a v té občasné komunikaci se jí "zapomněl" zmínit, že tu má ženu a dítě, pak je to na přeshubu."
No, Ono opravdu záleží, co je to za kulturu, jaké jsou tamní zvyky a zakladatelka by si o tom měla zjistit co nejvíc.
Protože je sice hezké myslet si "budeme žít tady" ale kdy on pak přijde s tím, že se musí starat o své staré rodiče- a musí se tam vrátit- měla by ona mít rozmyšlené, co udělá.
Mám kamarádku, vzala si Inda- žijí tady, on je "v pohodě" - ale když se ženil jeho bratr, musel přijet s celou rodinou na oslavu, neexistovala omluva (takže táhli do Indie dvouleté prtě a ta holka se bála, jestli dítě přežije). Žijí v Evropě, on vydělá dost- ale samozřejmě se předpokládá, že přispívá rodině- a kdyby umřel otec, nebo se něco stalo s jeho bratrem- tak on je povinen postarat se o ženské příslušníky rodiny...
Různé země mají různá pravidla...
A pokud je někdo chce dodržovat natolik, aby nedostal do hanby rozvodu svou ženu (se kterou nic neměl)- tak by dost možná podlehl lecjakému nátlaku ze strany svých rodičů.
Nehledě na to, že pokud se tam bere rozvod tak vážně, tak je pro jeho rodiče zakladatelka evropská coura, která na jejich syna nemá žádné právo (svedla ženatého a žije s ním ačkoli se nevzali).
Myslím že by bylo potřeba vědět co si o tom myslí jeho rodiče, jeho žena- a jestli o tom, že jejich syn s někým žije a má dítě, vůbec vědí.
Jestli to neberou tak, že do ...30tky..35tky...se vyblbne v Evropě, vydělá peníze-
a pak se vrátí, převezme živonost, "usadí se " a bude žít spořádaně se svou ženou....
Předchozí