To máš težký. Já na dcerku koukám, pokud se rýsuje průšvih, tak tam rychle zaběhnu a pomůžu, ale obecně chci, aby se na hřišti osamostatnila. Ona je trochu pomalejší, třeba na klouzačku si leze svým tempem, k tomu si povídá, některé děti to znervózňuje.
Jednou se stalo, že takhle lezla na klouzačku, nahoře stál asi čtyřletý chlapeček. Zrovna tam cosi kutil a dcerka mu tam lezla nevhod, tak jí šlápnul na ruku. Vynadala jsem mu, ale slušně, brzy se zjevila jeho matka, která tam kousek drbala. Kdyby dcerka spadla, asi bych byla drsnější, člověk je v afektu, později by byl třeba klidnější.