reaguji podobne, ale jsem extremne šílená opatrná matka - předvídám nehody mnohem víc než všichni kolem,.. když se mi kolem dítěte motali na hřišti větší děti, stála jsem u něj aby se nestalo něco podobného, vím jak jsou děti občas divoké, jak jim prťata připadají pomalá,.. no nebyla jsem u situace, ale dá se to očekávat třeba v zoo, jak je ta větší kovová skluzavka, tam bych 3 letou dceru samotnou nenechala - děcka tam na sebe skáčou do toho tunelu častou je tam pak řev a modřiny,.. když tam jde, jdu s ní nahoru a ohlídám si aby ji ve frontě nikdo nesejmul a neskočil na ní do tunelu... jednou na jiném obr hřišti ji strkali dvě větší děti nejdřív ve frontě, pak když šla na řadu - důrazně jim povídám ať si dají odstup, no nic dcera odjela a kluk se rozběhl aby na ni (těsně za ní skočil), na 100% by ji cestou vzal nohama do zad - zařvala jsem jak lvice a podržela ho za triko aby neodjel - manžel stál vedle a normálně se mu leknutím podlomila kolena (jako ustál to ale s podřepem), no kluk se pěkně divil že neodjel, zvýšeným hlasem jsem se ho zeptala jestli mu to připadá normální skákat na kluzačku na malou holkou a jestli ji chce zmrzačit... neřekl ani půl slova, pak jsem zjistila že měl vedle rodiče, koukali se stranou, nikdo nepromluvil...
nevěřila bych že takhle zareaguju, ale jsem za to ráda, ať si okolí myslí co chce (to zařvání fakt vyděsilo všechny kolem )