Já od rodičů nic nechci, když potřebuji zavolám tchýni /bydlíme na stejném sídlišti/, sice chodí do práce, ale když může tak mi s dětmi pomůže.

Děti u našich samotné nechat nechci, ani to nejde, dceři jsou tři a synovi rok, stále ho kojím, navíc jsou oba mamánci.

S rodiči jsem se snažila promluvit x-krát, ale vždy to končí citovým vydíráním, tím jak jsem nevděčná, jak jsem se změnila...., nakonec se cítím ještě víc mizerně.