Do 41 let jsem viděla výborně.
Ve 42 letech jsem byla těhotná a porodila. Zrak na blízko se mi rapidně zhoršil zničehonic ))). Přičítám to věku a vůbec další zátěži organismu díky těhotenství. Taky mě to štve, ale co nadělám. Miluju číst knížky - jsem knihomol, v obchodech taky nechci kupovat prošlé jogurty, při zkoušení oblečení nechci jít cestou pokus-omyl, když si nepřečtu značku velikosti, a obtěžovat kolemjdoucí se mi nechce. Když jde se mnou můj muž, tak čte za mě)), občas vytáhnu brejle (vopruz) a někdy je to tak velký, že vše přečtu. Nad čočkami jsem zatím neuvažovala, nechce se mi do nich. A lepší už to zřejmě nebude, jak to tak sleduju ). Ségra je o tři roky starší, je zubařka a má přidělaný brýle na blízko přímo na plastovým krytu, když dělá zuby, jo, tady musí jít paráda stranou, aby např. nevyvrtala jinej zub.