Většinou si sama sobě řeknu, co nejhoršího se může stát a jsem v klidu.
A když to nepomůže, možná ti to bude připadat směšný, ale mám na to takovou imaginaci. Nejčastěji přes spaním, když mám zavřené oči si podle pořekladla "Nech to koňovi, ten má větší hlavu" představím nějakého bujného koníka někde na louce nebo v ohradě. Hlavně si do detailů zvizualizuju jeho hlavu. No, a ty myšlenky plynule převedu do jeho velké hlavy (chudák!) s tím, že si je tam samozřejmě ráno zase vyzvednu.