Ve finále je to úplně jedno. Manželská spokojenost snad nestojí na tom, zda jsem před manželem neměla nikoho ,jednoho, deset nebo sto. Fascinuje mě ten argument "nekupovat zajíce v pytli" a "dostatečně si užít, aby měl člověk nažito" - že by ti, kteří sem píší o nevěrách či koncích vztahu byli ti, kdo měli jen jednoho partnera, si skutečně nemyslím
Nebo se manželské krize s pohozenými ponožkami řeší tak, že si řeknu "ale zas jsem si s tím jedenáctým fakt užila"....?
Nebo jako k čemu je ta informace o tom, že ten, kdo mě aktuálně doma štve s ponožkami, byl či nebyl první?

Já lidem, kteří nemuseli poletovat mezi x postelemi a našli toho skvělého chlapa a klid a pohodu v manželství hned napoprvé, mírně závidím.