Myslím, že mamka má nějaký problém a žehlí si to na tobě. To znám.

Ano, je věc dědy, co bude komu dávat.

Nedělej si z toho hlavu, za to ti to nestojí, stres škodí. Někdy musím mamku pouštět jedním uchem tam, druhým ven, rodiče nezměníme. Třeba na velikonoce jsme byli zvaní k mamce, přijeli jsme, ale my to nějak neprožíváme, tak jsem to i mamce řekla. Ale ona se strašně i přesto snažila, pekla a uklízela, tak jsme byli vděční, hezky jsme si to užili. Na sladký pečivo nejsme, ale něco jsme si dali, normálka. Pak jsme se stavili na pouti a manžel si koupil žužu, že už ho dlouho neměl a schová si ho až přijde mlsná. Dojedeme domů a máma volá s hrozným hysterákem, že jsme nevděční (to jsme se měli blahem počurat?) a že pohrdáme jejím pečivem a kupujeme si husnej šmuk na pouti, že už nám nikdy nic neupeče. tak nám celý víkend úspěšně zhořkla. No nepiclo by tě?