neboj, to bude dobrý.
Právě ta ještě nedokonalá znalost časoprostoru u takhle malých dětí způsobuje to, že jim je de-facto jedno jestli se něco děje hodinu, deset hodin nebo deset dní. Prostě to nevnímají tak jako my dospělí - "chudák bude 3-4 dny beze mě", spíš je problém to opouštění/loučení, a pak třebas usínání nebo tak, ale nebude si pamatovat/uvědomovat že to bylo dvakrát nebo pětkrát co ho uspávala babička. Hlavní je ujišťovat že se maminka vrátí a že ho má ráda.
U nás starší dcera žárlila (byly jí 2 roky a 8 měsíců když se bráška narodil) a tak jsem předem koupila panenku a vzala ji s sebou do porodnice, kde ji pak dostala jako "od bráchy" (nepřišlo jí to nijak nelogický ). Je fakt že mě taky překvapilo jak za ty 3 dny "vyrostla" a změnila se ale to jsou ty maminčiny oči a hormony. Dítě jako takové bylo v pohodě