Malému synáčkovi chutná nejvíc ve školce;-), pak je babička a pak já starší diplomaticky formuluje, že u všech dobré;-)
Nevadí mi to, protože babička a já vaříme naprosto odlišná jídla (babička vyznává moravskou kuchyni pod heslem "narvi špek všude, možná vynech jen pudink"), ze které je nám s mužem těžko, já vařím spíš takovou italskou - a ne všem malým dětem chutná sugo apod...Beru to tak, že pro ně ty knedlíky s omáčkou jsou exotika;-)
Ale vadí mi, když mi to pak mlátí o hlavu děda: "no konečně se chudáci pořádně najedí"