Tak o tom kašlání na mrtvé i živé - teď o víkendu mi nedalo a zajela jsem na hroby mých blízkých - nejsou na stejném hřbitově, ale rozeseti po hřbitovech cca 40 km od místa, ke bydlím a není hřbitovů 50, ale zatím jen 3. U dvou jsem zapálila jen svíčky plus společnou u Krista na kříži a u toho třetího taky - ten je tak zpustlý a fakt hnusný, jak tam nikdo nechodí. Tam leží babička s dědou, děda umřel už dávno, babička ne tak dávno. Nechovala se ke mně dobře, obskakovala mou sestru, ta byla jen samý med, ale jen do doby, než jí babička přepsala barák. Od tý doby šlus. A že prý tam nebude jezdit /hřbitov je ve stejné vesnici, jen na kopci a denně okolo jezdí do práce a z práce, takže stačí jen zastavit - občas/, nebude vyhazovat prachy za svíčky, že prý babička má ještě dceru a syna, tak ať ti se starají. A ti se starat nebudou, nějak jim je to jedno. Příští víkend to tam pojedeme s dcerou upravit /mimochodem pro tu neměla jedno laskavé slovo/ a už jsem se domluvila s jednou paní z vesnice, která má na stejném hřbitově maminku a chodí tam často, že když tam půjde prý tak 1x týdně, tak že zapálí i u našeho hrobu svíčku - koupila jsem jich 50 a tak 1x za 2 měsíce tam zajedu. A dovezu tam nějakou vhodnou výzdobu. Takže spíš platí - kdo sral na ně za života, tak tuplem sere i po smrti, no co, stejně už se nemohou bránit. Ještě že babička i děda jsou zpopelnění, jinak by se museli v hrobě obracet.
A pravda, nejezdila jsem tam, ale naši a sestra mě ujišťovali, že se starají dobře a jezdí tam týdně. No ha ha, asi počítali, že tam teda nepojedu a když jsem teď jela, tak jsem se dozvěděla tohle. Fakt nechutný