Ne, že bych se té sestry chtěla zastávat, její chování fakt působí jako úmysl.
Ale uvedu podobný příklad my a naši kamarádi: líbí se nám jedno dívčí jméno a měla jsem pocit, že jsem to povídala na potkání. Ale když pak došlo na věc a my jsme byli dotázáni, jak se bude jmenovat případná holčička, kamarádi zůstali po vyslovení jména jako opaření. Prý to je jejich jméno, které mají vybrané už dávno a my jim ho bereme ... museli jsme to trochu urovnávat.
Jsou to opravdu nejlepší kamarádi,měla jsem pocit, že jsme se s nimi o jménech potencionálních dětí bavili stokrát během X let - ale evidentně jsem se spletla, nebo to slyšet nechtěli.