Po čtvrt roce chození odlétal můj teď už manžel se svou matkou a zároveň šéfovou na konferenci do Británie, šla jsem se rozloučit na letiště. Tam jsme se s jeho maminkou jen na dálku okoukly.

Když se vraceli, jela jsem už z letiště s nimi rovnou k nim na večeři, kterou dělala manželova babička (jeho maminky maminka). Takže v příletové hale jsem se seznámila s budoucím tchánem, později s jeho ženou, počáteční konverzace proběhla v autě cestou z letiště, završila to večeře a jestli si dobře vzpomínám, bylo to tak nějak v pohodě.

A to jsem se cítila jako Popelka, co jde do královské rodiny . No pravda, na některé rozdíly jsme si musely s tchýní trochu zvykat, ale myslím, že se to už hezky utřepalo .